Kristýna

Sedím v trávě v kempu Kristýna u Hrádku nad Nisou a dopřávám si snídani složenou ze všeho, co běžně nemám, včetně sladkých koblih, jogurtu, čerstvých rohlíků, ředkviček a kapie. V minulých dvou dnech jsem se potýkala s Lužickými horami, které mě překvapily náročností terénu, ale i krásou přírody okolo hranic. Výstup na Luž přímo po hranicích při západu slunce byl neuvěřitelný! A ještě neuvěřitelnější bylo, když jsem o kousek dál náhodou narazila na tábor skautů z Nového Boru, kteří mě vřele přijali, nechali mě u sebe přespat a nabídli mi snídani. Moc jim děkuju za pohostinnost!
Po své královské snídani si sbalím věci a vydám se k blízkému trojmezí, za kterým už uslyším namísto němčiny polštinu, a pak dál po hranicích okolo Frýdlantu a Jizerskými horami. Tam se obzvlášť těším, vždyť je tam krásná příroda. Za 4-5 dní bych pak měla dorazit do Harrachova, odkud se opět ozvu, než vystoupám na hřeben Krkonoš.