6. července 2012
Komáří Hůrka
Včera jsem se v bouřce a neuvěřitelném lijavci vyšplhala na Komáři Hůrku, kde mě v hotelu Komáří Vížka čekala svíčková, slušné ubytování a dnes ráno snídaně ve stylu sněz, co můžeš. Kolena už neboli, zato puchýře mě pěkně zlobí. Teď mě čekají dva dny náročné chůze po hranicích úplně mimo cesty a pak se snad zase ohlásím z kempu Mezní louka.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Tak ať to šlape, šéfová ;) U nás to celkem klape,až na občasné návaly deprese :D tak přejem hodně zdaru a sil, ať jdeš dál s čistou myslí ;)
OdpovědětVymazatAhoj Bivoy, vracíš se někdy k těm starším tématům?
OdpovědětVymazatVzpomínám si, že Komáří Hůrka vyhořela. Cca před 7 lety. Už ji opravili?
Mám dobrý nápad na puchýře. Chodila jsem v jedné akci 4 x 40 km v okolí Arnhemu (NL) a po 20 km jsem něla puchýře všude. Zajišťovali tam takový servis. Božská věc! Zatejpovali mi obě nohy náplastí bez polštářků, taková ta nekonečná (asi metr). Nalepili to v řádkách jednu vedle druhé a po celém chodidle i pod kotníky. Dalších 140 km mého pochodu se tam sice puchýře tvořily dál, ale nepraskaly a vadily méně než bez té náplasti. Tohle si promysli, to byla bombastická věc! Ještě 14 dnů po akci jsem si bála náplasti oloupat. S těmi tejpy jsem žila a chodila do práce. Ta akce byla zkušennost!!!:-)